V minulém čísle (APLP 2020/1) byl publikován článek o zpracované „Metodice moderních metod sociální práce a síťování“ jako o jednom z dílčích výstupů klíčové aktivity 3 projektu „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky”. Klíčová aktivita 3 se zaměřuje na vzdělávání a rozvoj kompetencí pracovníků v adiktologických službách, pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a pracovníků pomáhajících profesí, kteří pracují s osobami závislými či ohroženými závislostí na návykových látkách, a v neposlední řadě sociálních pracovníků a dalších, kteří jsou zodpovědni za vzdělávací procesy v uvedených službách.

Projekt „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“ 

Projekt zajišťuje podporu procesů a systémových změn vedoucích k poskytování provázaných, komplexních, dostupných a efektivních adiktologických služeb a zaměřuje se na úroveň metodiky služeb a nástrojů jejich monitoringu, kontroly a financování.  Zároveň je zasazen do kontextu koncepční proměny přechodu od úzce vymezené protidrogové politiky, která pokrývala především látkové závislosti, v integrovanou protidrogovou politiku, která zahrnuje všechny druhy závislostí (včetně závislostí na procesech), usiluje o systematizaci a koncepční rozvoj služeb, programů a dalších nástrojů naplňování protidrogové politiky České republiky.

V rámci projektu bude zpracován návrh nového strukturního rámce adiktologických služeb a připraven návrh nového integrovaného systému adiktologických služeb, který by měl služby jasně kompetenčně zakotvit v soustavě veřejných služeb a  zabezpečit jejich stabilní financování. K důležitým cílům pak patří rozvoj systémů vzdělávání krajských a místních protidrogových koordinátorů a dalších pracovníků vybraných profesí veřejné správy, zkvalitnění výkonu jejich agendy v oblasti závislostí a současné zvyšování kvality poskytovaných adiktologických služeb zaváděním nových metod sociální práce a prostřednictvím rozvoje systému vzdělávání pracovníků v oblasti sociální práce, sociálních a adiktologických služeb.

Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů

Oblast vzdělávání a s ní spojený rozvoj lidských zdrojů, a zejména schopnost člověka obstát v rychle se měnících podmínkách ve společnosti, hrají v současné době významnou úlohu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat také novým výzvám udržitelného rozvoje a možnostem, které se nám při jejich řešení otevírají především v oblasti celoživotního učení. Procesy celoživotního učení nelze centrálně řídit, zvláště je třeba varovat před byrokratizací této sféry, před nárůstem správních a administrativních systémů, které budou o těchto procesech rozhodovat. Míra normativní regulace jednotlivých sektorů závisí především na míře veřejného zájmu o rozvoj určitého typu vzdělávací nabídky. Aby vůbec mohlo dojít k zásadním změnám, musí všichni klíčoví aktéři na úrovni vlády, regionů, podniků i jednotlivců podporovat celoživotní učení jako jeden z rozhodujících faktorů konkurenceschopnosti země. Předpokladem rozvoje celoživotního učení je proto vytvoření motivačního právně-ekonomického prostředí, které umožní, aby prostředky byly vynakládány efektivně. Investice do celoživotního učení musí být chápány jako rozvojové investice s nejvyšší prioritou, jejichž efekty jsou signifikantní zejména v dlouhodobém výhledu (Strategie celoživotního učení ČR[1]).

Celoživotní vzdělávání je tedy nezbytné i v oblasti adiktologie a jeho potřeba se proto promítá i do klíčových aktivit projektu IP RAS. Zaměřuje se jednak na inovace v oblasti sociální práce a jejich přenos do oblasti adiktologie (viz Metodika moderních metod sociální práce a síťování[2]) o níž jsme informovali v minulém čísle), jednak klade důraz na vzdělávání a rozvoj kompetencí dvou významných cílových skupin: krajských, obecních a místních koordinátorů a dále dalších pracovníků veřejné správy, kteří přicházejí do kontaktu s osobami závislými či ohroženými závislostí na návykových látkách.

Výběr a ověření moderních metod sociální práce

Na metodiku uvedenou v úvodu článku naváže pilotní ověření této metodiky.

Cílem bude využít „Metodiku moderních metod sociální práce a síťování“ a metodická doporučení, na jejich základě vytvořit vzdělávací program, ověřit jej a zavést moderní metody do praxe nejméně pěti vybraných poskytovatelů adiktologických služeb, tzn. do pracovní činnosti pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a pracovníků pomáhajících profesí, kteří pracují s osobami závislými či ohroženými závislostí na návykových látkách a se specifickými cílovými skupinami. Na základě ověření vzdělávacího programu proškolením 30 pracovníků pak bude vytvořena finální verze „Metodiky moderních metod sociální práce a síťování“ jako monitorovací indikátor projektu.

Systém vzdělávání krajských a místních protidrogových koordinátorů

Krajští a místní protidrogoví koordinátoři jsou významnou součástí systému protidrogové politiky. Výrazně ovlivňují podobu protidrogových opatření na regionální a místní úrovni a mají přímý vliv na reálnou podobu služeb poskytovaných v území. Podpora jejich vzdělávání je vzhledem k rozdílným přístupům krajů, měst a obcí poměrně nejednotná, ne vždy systematická a ne vždy reflektuje aktuální vývoj v protidrogové politice, což může mít za následek sníženou efektivitu výkonu jejich práce. Řešení může přinést vytvoření nového systému vzdělávání, úpravy a jeho systémové ukotvení.  Postavení krajských a místních protidrogových koordinátorů není na rozdíl od minulých let zakotveno v žádném zákoně.  Na rozdíl od dřívější právní úpravy teď podle nového Zákona č. 65/2017 sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky látek, platí, že kraje už nemusí zřizovat funkci krajského protidrogového koordinátora. Zůstala jim ale povinnost připravovat a realizovat na svém území protidrogovou politiku. Situaci tak mohou řešit různým způsobem. Někde jsou zřízena nebo zachována samostatná pracovní místa koordinátora protidrogové politiky, jinde má zaměstnanec kraje vyčleněn pro tuto práci jen část pracovního úvazku. I jejich zařazení je různé. Odlišnost přístupů je také jedním z důvodů, proč je třeba do systému vzdělávání zahrnout nejen protidrogové koordinátory, ale i další klíčové osoby z veřejné správy.

Komplexní návrh udržitelného systému vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti koordinace protidrogové politiky na úrovni krajů a obcí bude vytvářen na základě provedené analýzy současných a dostupných vzdělávacích programů určených pro krajské a místní protidrogové koordinátory.  Návrh nového vzdělávacího programu pro krajské a místní protidrogové koordinátory bude obsahovat metodické listy pro lektory a pracovní listy pro účastníky, evaluační a sebeevaluační dotazníky.  Následovat bude ověření v plném rozsahu v praxi, tedy dvě školení za účasti celkem 50 krajských a místních protidrogových koordinátorů. Důraz při prověření bude kladen na přiměřenost obsahu, aktuálnost témat a metod vzdělávání v oblasti koordinace protidrogové politiky na úrovni krajů a obcí a jejich praktické využití.  

Finálním výstupem pak bude Návrh udržitelného systému vzdělávání a rozvoje kompetencí v oblasti koordinace protidrogové politiky na úrovni krajů a obcí, který bude zahrnovat i návrh obsahu e-learningu. Hlavními tématy vzdělávacího programu pro krajské a místní koordinátory budou zejména :

  • Informace o návykových látkách, jejich účincích, základy toxikologie jejich jednotlivých skupin, etiologie závislosti a modely jejich vzniku;
  • strukturální a situační charakteristiky hazardních her a nelátkových závislostí; epidemiologie užívání návykových látek a hazardního hraní, monitoring v oblasti závislostí;
  • základy přístupů k prevenci závislostí na látkách a na procesech;
  • základy harm-reduction přístupů v závislostech;
  • základy přístupů v léčbě a doléčování závislostí;
  • drogová kriminalita, prosazování práva v oblasti drog;
  • síť služeb v oblasti závislostí, kvalita (standardy), dostupnost a financování služeb;
  • tvorba a vyhodnocení veřejné politiky v oblasti závislostí, teorie a praxe tvorby protidrogové politiky a jejích jednotlivých komponent/strategií, včetně tvorby akčních plánů a výročních zpráv;
  • legislativní rámec a systém protidrogové politiky na národní a mezinárodní úrovni; samostatná vs. přenesená působnost (role vlády, RVKPP, ministerstev, případně dalších státních institucí, kraje, obce – vzájemné kompetence a vztahy);
  • adiktologické služby současnosti, moderní metody sociální práce a možnosti síťování;
  • a v neposlední řadě i rozvoj měkkých kompetencí (např. efektivní komunikace, zvládání zátěže, řešení problémů, spolupráce).

Vzdělávací program pro krajské a místní protidrogové koordinátory by tak mohl významně posílit jejich kompetence a přispět ke zvýšení efektivity jejich práce.

Zvyšování kompetencí zaměstnanců vybraných profesí veřejné správy

Kromě koordinátorů protidrogové politiky se vzdělávání v projektu zaměřuje na pracovníky z vybraných profesí veřejné správy, kteří pravidelně přicházejí do styku s problémovými uživateli návykových látek nebo patologickými hráči. Jde v prvé řadě o příslušníky městské policie, pracovníky Orgánu sociálně – právní ochrany dětí (OSPOD), pracovníky vězeňské správy a sociální kurátory, ale i o ty, jejichž práce zahrnuje posuzování přestupků podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Návrh podpory rozvoje kompetencí a sdílení poznatků a informací zaměstnanců vybraných profesí veřejné správy (včetně modelu školení, vzdělávacího programu s metodickými listy pro lektory a pracovními listy pro účastníky, s příklady dobré praxe a s návrhem obsahu e-learningu) bude vytvořen na základě provedené analýzy stávajících nástrojů a zdrojů vzdělávání a podpory rozvoje kompetencí zaměstnanců vybraných profesí veřejné správy a vzdělavatelů/garantů vzdělávání. Důraz přitom bude kladen na vzájemnou dobrovolnou spolupráci jak mezi pomáhajícími profesemi uvnitř veřejné správy, tak i s poskytovateli adiktologických služeb. Důležité je, aby zaměstnanci vybraných profesí veřejné správy byli připraveni adekvátně intervenovat směrem ke snížení rizik spojených s návykovým chováním a zprostředkovat problémovým uživatelům návykových látek nebo patologickým hráčům kontakt či doporučení a intenzivní odbornou pomoc.

Více než na soubor teoretických znalostí se bude systém vzdělávání těchto zaměstnanců orientovat především na rozvoj schopností a dalších kompetencí pro praktické využití. V tomto projektu bude navržený vzdělávací program testovat 100 pracovníků veřejné správy.

Závěr

Ať už se pohybujeme ve formálním nebo v neformálním vzdělávání, měli bychom se zamýšlet nad tím, co a jak děláme, mít na paměti, že máme možnost se podílet na budoucnosti prostřednictvím podpory rozvoje jedinečných bytostí a jejich schopností, podporovat rozvoj jejich osobního potenciálu. Máme šanci a možnost nastoupit cestu spolupráce všech zainteresovaných v oblasti vzdělávání a vnímat kompetenci k celoživotnímu učení jako jednu z nejdůležitějších hlavně pro ty, kteří chtějí být pracovně spokojeni, žít smysluplný život, být solidární a umět pomáhat těm, kteří pomoc potřebují.

Informace o projektu, workshopech a možnostech k zapojení do vzdělávání najdete na webových stránkách projektu „Systémová podpora rozvoje adiktologických služeb v rámci integrované protidrogové politiky“ www.rozvojadiktologickychsluzeb.cz, registrační číslo projektu CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_030/0003035 v kapitolách výstupy a aktuality.



Michaela Valentová, Daniela Havlíčková

Valentova.Michaela@vlada.cz; Havlickova.Daniela@vlada.cz





[1] MŠMT (2007) Strategie celoživotního učení ČR. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr.

[2] Podané ruce, o. p. s. (2019) Metodika moderních metod sociální práce a síťování. Dostupné z: www.rozvojadiktologickychsluzeb.cz.