Jako metodička kvality klíčové aktivity „Stabilizace, standardizace a rozvoj adiktologických služeb“ jste dosud měla na starosti výběr nových, případně návrhy úprav stávajících nástrojů zajištění a podpory kvality adiktologických služeb. Máte za sebou zpracování Komparativní analýzy zahraničních modelů zajištění kvality adiktologických služeb a výběr prvků využitelných v prostředí ČR, s pracovními skupinami pracujete na revizi obecných a speciálních standardů adiktologických služeb.
Přinesla pro Vás analýza nějaké překvapení?
GL: Příjemně mě překvapilo, že ČR má v oblasti adiktologie velmi rozvinutý externí systém zajištění a hodnocení kvality adiktologických služeb. Certifikace inspirovaná v zahraničí a vyvinutá odborníky z oboru adiktologie, zdravotnictví a sociální práce prošla historickým a především odborným vývojem a v současné době nabízí adiktologickým službám nejen nástroj pro ověření odborné způsobilosti, ale i nástroj pro rozvoj kvality služeb.
Které nástroje zajišťující kvalitu adiktologických služeb se v zahraničí nejvíce osvědčují?
GL: V zahraničí podle mě není nic zvlášť nového či jiného, co bychom v ČR nevěděli. Pořád se jedná o dva základní systémy pro zajištění a rozvoj kvality – externí a interní. V rámci externího systému jsou to různé akreditace, certifikace či státní kontroly, v rámci interního se jedná o modely řízení kvality či o jejich prvky. Kdybych se ale musela vyjádřit k tomu, co se nejvíce osvědčuje, řekla bych, že velký vliv na rozvoj kvality ve službách má efektivní a funkční nastavení resortního systému a soulad ve směřování protidrogové politiky, kongruentní spolupráce zdravotnictví a sociální práce a podpora neziskového sektoru.
Máte nějaká vlastní doporučení, na které nástroje zajišťování kvality adiktologických služeb by bylo vhodné se zaměřit?
GL: V ČR je to pořád aktuální téma, protože adiktologie je obor na pomezí několika resortů, kde každý má svůj nástroj pro zajišťování kvality. Pokud by se ovšem povedlo najít způsob, jak by se tato roztříštěnost požadavků a nároků dala překonat, tak by to znamenalo velký přínos. Jinak považuji za užitečné zaměřit se na propojení externího a interního systému zajištění a rozvoje kvality, o což vlastně usiluje i náš projekt.
Pracovala jste s týmem i na příručce pro hodnotitele kvality. Můžete nám přiblížit, co bude obsahovat?
GL: Práce na příručce pořád probíhá a úzce souvisí s dalšími aktivitami v rámci KA 2.2. Příručka je určena jak hodnotitelům kvality, tak i poskytovatelům služeb. Především má sloužit pro sjednocení praxe hodnotitelů. Usiluje o maximálně možnou objektivizaci pohledů při hodnocení požadavků. Ale v neposlední řádě nabídne službám určité “dovysvětlení”, či podklady pro porozumění standardům.
Spolupráci v pracovních skupinách teď komplikuje současná situace epidemie COVID-19. Jak teď místo setkání pracovních skupin řešíte konzultace s odborníky?
GL: Naštěstí moderní doba toho nabízí hodně. Email, volání, videokonference.
Co byste doporučila svému nástupci/ své nástupkyni v projektu?
GL: Pamatovat si, že kvalita je nikdy nekončící proces.
A na konec dovolte trochu osobní otázku: Co Vás přivedlo k zájmu o adiktologii?
GL: V první řádě plnit poslání – být užitečná a pomáhat lidem. Jinak srdcová záležitost – hledat odpovědi, cesty, řešení v oboru adiktologie je jako procházka říší divů, kde každá bytost má právo na respekt, druhou šanci a přijetí. Stačí jen najít tu správnou cestu.
